Povinné očkování pro děti

Cílem povinného očkování je zabránit těžkým projevům infekčních onemocnění s trvalým postižením, vyloučit úmrtí z infekcí, jejich šíření a vzniku epidemií, vůči kterým existují očkovací látky. Povinné očkování se provádí podle tzv. očkovacího kalendáře, což je schéma očkování, které určuje, kdy a kolikrát se konkrétní očkovací látka podává. Přehled povinného očkování dětí zařazeného do očkovacího kalendáře je uveden v tabulce. Kalendář je velmi důležitý pro dosažení plošného proočkování celé populace a je regulován vyhláškou č. 439/2000 Sb. ze dne 21. ledna 2004. K očkování proti všem čtyřem infekčním chorobám (záškrt, tetanus, dávivý kašel a hemofilové nákazy typu b) se používá tradiční čtyřsložková vakcína, která obsahuje inaktivované neboli usmrcené bakterie dávivého kašle a bílkovinné vakcinační složky proti záškrtu, tetanu a hemofilovým nákazám typu b. Úplná ochrana proti všem čtyřem bakteriálním nákazám je dosažena podáním tří základních dávek v intervalu 1-2 měsíců. Nejlépe je zahájit toto očkování po zhojení jizvičky po očkování proti TBC, ne však dříve než po 12 týdnech. Čtvrtá dávka, která se podává dětem ve věku 18 až 20 měsíců, zajistí ochranu u více než 95 % dětí. V České republice byla zavedena do očkovacího kalendáře i pátá dávka (bez hemofilové vakcinační složky) podávaná dětem ve věku 5 let, která slouží především pro opětovnou aktivaci imunitního systému a již dosažené ochrany proti dávivému kašli, tetanu a záškrtu. Tato dávka posiluje „paměť“ imunitní odpovědi. Posilující očkování proti tetanu se provádí protitetanovou vakcínou ve 14. roce a pak každých 10-15 let. V posledních letech jsou u nás k dispozici i vícesložkové vakcíny, které navíc obsahují vakcinační složku proti virové hepatitidě typu B a dětské přenosné obrně. Kromě toho tyto vakcíny obsahují tzv. acelulární vakcínu proti dávivému kašli, která vyvolává méně nežádoucích účinků. Všechny vakcíny s acelulární (nebuněčnou) složkou proti dávivému kašli jsou vhodné a jediné možné pro děti s neurologickým onemocněním, pro které jsou i hrazeny státem. Všem ostatním dětem musí tento typ vakcín zakoupit jejich rodiče.

 

Očkování proti:

- Dětská obrna
- Černý kašel
- Infekce způsobená Haemophilus influenzae typu B
- Příušnice (parotitida)
- Spalničky (morbilli)
- Tetanus
- Zarděnky (rubeola)
- Záškrt (diftérie)
- Žloutenka typu B

 

Očkovací kalendář 

 

 

  

 

Dětská obrna (poliomyelitida)

Virové onemocnění nervového systému postihující především šedou hmotu míšní.

Původce: 3 typy polioviru

Inkubační doba: 7-21 dnů, virus je vylučován stolicí

Výskyt: Většina onem. v západní a střední Africe, jižní Asii, v ČR od r. 1961 se nevyskytl žádný neimportovaný případ

Průběh: U více než 90% infikovaných osob nákaza proběhne nepoznaně, cca u 1% vznikají asymetrické obrny končetin bezporuch čití vedoucí k trvalému ochrnutí. Po prodělaném onemocnění se i po letech může objevit svalová únavnost, bolesti ve svalech a kloubech, vznik nových obrn a atrofií a zhoršení pohybových schopností.

Diagnóza: Virologickým vyšetřením stolice.

Terapie: Jen podpůrná, RHB

Prevence: U dětí očkování v rámci povinného očk.kalendáře / součást tzv.hexavakcíny a vakcíny Boostrix polio /, u cestovatelů Imovax polio.

... zpět

 

Černý kašel

Onemocnění dýchacích cest charakterizované záchvatovitým dráždivým kašlem často se zajíknutím a zvracením.

Původce: bakterie Bordetella pertusis, resp. B. parapertussis Výskyt: v ČR cca stovky příp./rok

Inkubační doba: 7-14dní

Průběh: Onemocnění začíná rýmou, kašlem. Kašel se mění v záchvatovitý se stahy a zajíknutím, u kojenců může končit zástavou dechu, u starších dětí a dospělých končí zvracením. Někdy se objevuje prokrvácení spojivek.

Diagnóza: Kultivační vyšetření na speciálních půdách, dále vyšetření protilátek.

Terapie: Antibiotika makrolidové řady /nejč. Erytromycin /, někdy léčba kyslíkem a sedativa.

Prevence: Očkování jako součást tzv. hexavakcíny v kojeneckém věku, dále vakcín Boostrix + Adacel u starších dětí a dospělých.

... zpět

 

Infekce způsobená Haemophilus influenzae typu B

Jedná se o tzv. systémová onemocnění: hnisavý zánět mozkových blan, zánět hrtanové příklopky tzv. epiglotitidu, zánět srdečního perikardu, septický zánět kloubů, zánět plic, vzácněji zánět kostní dřeně, očnice a nadvarlat.

Původce: Bakterie Haemophilus influenzae typu B, přenos vzdušnou cestou

Inkubační doba: 1-3 dny

Výskyt: celosvětově

Průběh:nejvyšší incidence u dětí mezi 1-4 roky. Téměř 2/3 se manifestují jako hnisavý zánět mozkových blan, dále zánět hrtanové příklopky a zánět plic. Jedná se o život ohrožující onemocnění.

Diagnóza: Odběr krve – hemokultura, odběr a vyš. mozkomíšního moku

Terapie: Širokospektrá ATB + další podpůrná léčba

Prevence: Očkování – vakcína zařazena do základního povinného očkování u dětí

... zpět

 

Příušnice (parotitida)

Infekce postihující především slinné žlázy a nervový systém.

Původce: Paramyxovirus

Inkubační doba: 12-25 dní, zdrojem je nemocný člověk a nákaza se šíří vzdušnou cestou

Výskyt: celosvětový

Průběh: Onemocnění začíná celkovou nevůlí, teplotami a postupně zduřením jedné nebo více slinných žláz. Častým průvodním jevem je nehnisavý zánět mozkových blan. Zánět slinivky břišní má obyčejně mírný průběh. U adolescentů nebo dospělých mužů se můžeme setkat se zánětem varlat nebo nadvarlat.

Diagnóza: Vyšetřením protilátek v krvi.

Terapie: Pouze léčíme příznaky.

Prevence: Očkování v rámci povinného dětského očk. kalendáře.

... zpět

 

Spalničky (morbilli)

Vysoce nakažlivé onemocnění, které do roku 1969 patřilo k nejzávažnějším dětským infekcím.

Původce: Spalničkový virus

Inkubační doba: 10-14 dnů, zdrojem je nemocný člověk

Výskyt: V ČR díky očkování sporadicky, jinak celosvětově

Průběh: Onemocnění obvykle probíhá ve 2 stádiích. Katarální začíná 10 dní po nákaze (horečka, rýma, kašel, zánět spojivek, 4. den tzv.Koplikovy skvrny na sliznici dutiny ústní ), poté se rozvíjí exantémové stádium (další vzestup teploty, výsev vyrážky – šíří se směrem od obličeje dolů, splývá ). Komplikace mohou být závažné – akutní laryngotracheobronchitida, zánět plic, zánět mozku + tzv. subakutní sklerotizující panencefalitida. Častěji bývá komplikace z tzv. bakteriální superinfekce – záněty středouší, dutin, apendixu.

Diagnóza: Vyšetřením protilátek v krvi, klinické vyšetření.

Terapie: Jen symptomatická.

Prevence: Očkování / v rámci povinného očkovacího kalendáře /.

... zpět

 

Tetanus

Akutní infekční onemocnění, které může u neočkovaných končit fatálně.

Původce:Bakterie Clostridium tetani – běžně se vyskytuje ve stolici koní, skotu a člověka. S výkaly se dostává do půdy, kde spóry jsou schopny přežívat i několik let. Při poranění dochází ke kontaminaci rány, bakterie produkuje tzv. neurotoxin.

Inkubační doba: 7-14 dnů

Výskyt: Celosvětový. Průběh: nejdříve jsou postiženy žvýkací svaly, jejichž křeč znemožňuje nemocnému otevřít ústa, zvyšuje se napětí obličejového svalstva, napětí svalů šíje, zad a břicha. I malý podnět – hluk či dotek může vést ke generalizovaným bolestivým křečím, stoupá teplota, pocení, téměř u poloviny dochází k udušení.

Diagnóza: Klinické vyšetření, etiolog.průkaz

Terapie: Hyperimunní globulin, G-penicilin, chirurg.ošetření rány

Očkování: U dětí očkování v rámci dětskéhopovinného očkovacího kalendáře, u dospělých vakcína Tetavax v 10-15letých intervalech.

... zpět

 

Zarděnky (rubeola)

Onemocnění projevující se vyrážkou nebezpečné obzvláště v těhotenství možným posižením plodu.

Původce: Virus šíříce se vzdušnou cestou. Inkubační doba: 12-23 dní

Výskyt: Celosvětový Průběh: Po necharakteristickém zánětu horních dýchacích cest se na obličeji objeví nesplývavá drobně skvrnitá vyrážka. Během 3 dnů se šíří na trup a horní část končetin. Bývají zvětšeny šíjové, týlní a lymfatické uzliny za ušima. Časté jsou bolesti kloubů zvláště mladých žen. V I.trimestru těhotenství virus prochází placentou a způsobuje vrozené vady plodu.

Terapie: Specifická terapie neexistuje.

Prevence: Očkování – povinné u dětí v rámci dětského očkovacího kalendáře , součást vakcíny Priorix či Priorix tetra.

... zpět

 

Záškrt (diftérie)

Závažné infekční onemocnění v minulosti s téměř 50% smrtností, které se v ČR díky zavedenému očkování vyskytuje sporadicky.

Původce: Toxické kmeny bakterie Corynebacterium diphteriae. Inkubační doba: 1-7 dní.

Výskyt: Celosvětový. Průběh: Akutní onemocnění mandlí, hltanu, hrtanu, nosní sliznice a vzácně kůže, spojivek a genitálií. Charakteristické jsou šedobělavé povlaky pevně lpějící ke spodině. Může být i vysoká horečka. Bývá i obrna měkkého patra s mohutným zvětšením krčních uzlin, nejzávažnější je postižení hrtanu – tzv. krup, který vede k udušení během několika hodin. Působením toxinu mohou vzniknout obrny či závažné postižení srdečního svalu.

Diagnóza: Klinický obraz, vyšetření protilátek.

Terapie: Hyperimunní globulin, ATB / penicilin či erytromycin /.

Prevence: Očkování – v rámci povinného očkovacího kalendáře u dětí, součást tzv. hexavakcíny,v. Boostrix, v. Adacel, event. u cestovatelů samostatná očkovací látka.

... zpět

 

 

Žloutenka typu B

Zánětlivé onemocnění jater, které se přenáší prostřednictvím krve, krevních derivátů nebo sexuálním stykem.

Původce: DNA hepadnavirus

Výskyt: V ČR cca 0,7% nosičů viru, hyperendemickými oblastmi jsou Dálný Východ,některé ostrovy jižního a západního Tichomoří, země tropické Afriky včetně Madagaskaru, amazonská oblast jižní Ameriky, sev. oblast Kanady, Aljaška a pobřežní oblasti Grónska. V těchto oblastech je až 20% obyvatel nosiči viru žloutenky typu B.

Inkubační doba: 50-180 dní

Průběh: Zvýšená teplota, únavnost, nechutenství, tlak v nadbřišku, někdy bolesti kloubů, vyrážka, žluté zabarvení sklér a kůže, tmavá moč či světlá stolice. Častou komplikací /až 10%/ je přechod do chronického stádia s možným přechodem do jaterní cirhózy či karcinomu jater.

Diagnóza: Jaterní testy, vyšetřením protilátek v krvi.

Terapie: Speciální léčba pomocí interferonů.

Prevence: Očkování – buď samostatně /vakcína Engerix/ nebo kombinovaná vakcína i proti žloutence typu A /Twinrix/

... zpět