Očkování proti vybraným chorobám ještě před odjezdem do zahraničí je jen jednou ze základních složek, kterými se zabývá cestovní lékařství. Při poradenství bychom měli nejprve zkontrolovat kompletnost a platnost tzv. rutinního očkování (Routine vaccination), tedy jestli není propadlá platnost očkování proti tetanu a zda jsou u dětí všechna schémata základních očkování dokončena.
V druhé vlně vakcinací by mělo být zjištění, zda do destinace, kam turista směřuje, je povinné očkování (Required vaccination). V současné době se vyžaduje jako povinné pouze očkování proti žluté zimnici v některých zemích Afriky, Střední a Jižní Ameriky. Druhým povinným očkováním, které je dnes nověji zaváděno, je očkování tetravalentní (A, C, Y, W-135) očkovací látkou proti meningokokové meningitidě při cestování do Mekky.Záznam o těchto vakcinacích by měl být proveden do Mezinárodního očkovacího průkazu, kde kromě jména lékaře a šarže vakcíny musí být ještě i oficiální razítko vakcinačního centra.
Posledním ve vakcinaci před cestou do zahraničí je doporučené očkování (Recommended vaccination). Mezi nejčastěji doporučovaná očkování patří v současnosti vakcinace proti virové hepatitidě A a B, břišnímu tyfu, meningokokové meningitidě, vzteklině a japonské encefalitidě.
Typy očkování při cestách do zahraničí
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Tetanus
Akutní infekční onemocnění, které může u neočkovaných končit fatálně.
Původce:Bakterie Clostridium tetani – běžně se vyskytuje ve stolici koní, skotu a člověka. S výkaly se dostává do půdy, kde spóry jsou schopny přežívat i několik let. Při poranění dochází ke kontaminaci rány, bakterie produkuje tzv. neurotoxin.
Inkubační doba: 7-14 dnů
Výskyt: Celosvětový. Průběh: nejdříve jsou postiženy žvýkací svaly, jejichž křeč znemožňuje nemocnému otevřít ústa, zvyšuje se napětí obličejového svalstva, napětí svalů šíje, zad a břicha. I malý podnět – hluk či dotek může vést ke generalizovaným bolestivým křečím, stoupá teplota, pocení, téměř u poloviny dochází k udušení.
Diagnóza: Klinické vyšetření, etiolog.průkaz
Terapie: Hyperimunní globulin, G-penicilin, chirurg.ošetření rány
Očkování: U dětí očkování v rámci dětskéhopovinného očkovacího kalendáře, u dospělých vakcína Tetavax v 10-15letých intervalech.
Dětská obrna (poliomyelitida)
Virové onemocnění nervového systému postihující především šedou hmotu míšní.
Původce: 3 typy polioviru
Inkubační doba: 7-21 dnů, virus je vylučován stolicí
Výskyt: Většina onem. v západní a střední Africe, jižní Asii, v ČR od r. 1961 se nevyskytl žádný neimportovaný případ
Průběh: U více než 90% infikovaných osob nákaza proběhne nepoznaně, cca u 1% vznikají asymetrické obrny končetin bezporuch čití vedoucí k trvalému ochrnutí. Po prodělaném onemocnění se i po letech může objevit svalová únavnost, bolesti ve svalech a kloubech, vznik nových obrn a atrofií a zhoršení pohybových schopností.
Diagnóza: Virologickým vyšetřením stolice.
Terapie: Jen podpůrná, RHB
Prevence: U dětí očkování v rámci povinného očk.kalendáře / součást tzv.hexavakcíny a vakcíny Boostrix polio /, u cestovatelů Imovax polio.
Záškrt (diftérie)
Závažné infekční onemocnění v minulosti s téměř 50% smrtností, které se v ČR díky zavedenému očkování vyskytuje sporadicky.
Původce: Toxické kmeny bakterie Corynebacterium diphteriae. Inkubační doba: 1-7 dní.
Výskyt: Celosvětový. Průběh: Akutní onemocnění mandlí, hltanu, hrtanu, nosní sliznice a vzácně kůže, spojivek a genitálií. Charakteristické jsou šedobělavé povlaky pevně lpějící ke spodině. Může být i vysoká horečka. Bývá i obrna měkkého patra s mohutným zvětšením krčních uzlin, nejzávažnější je postižení hrtanu – tzv. krup, který vede k udušení během několika hodin. Působením toxinu mohou vzniknout obrny či závažné postižení srdečního svalu.
Diagnóza: Klinický obraz, vyšetření protilátek.
Terapie: Hyperimunní globulin, ATB / penicilin či erytromycin /.
Prevence: Očkování – v rámci povinného očkovacího kalendáře u dětí, součást tzv. hexavakcíny,v. Boostrix, v. Adacel, event. u cestovatelů samostatná očkovací látka.
Žlutá Zimnice
Mnohdy smrtelné onemocnění postihující cestovatele v tropech Afriky či Ameriky přenášené komáry.
Původce: Arbovirus Inkubační doba: 3-6 dní
Výskyt: Státy Střední a Jižní Ameriky a rovníkové Afriky. Průběh: Horečka, žloutenka a krvácivé projevy, smrtnost 5-10%.
Diagnóza: Vyšetření protilátek. Terapie: Specifická terapie neexistuje.
Prevence: Živá očkovací látka Stamaril – povinné očkování do zemí s endemickým výskytem, podává se nejméně 10 dní před odjezdem, platnost očkování 10 let.
Infekce meningokokové
Jedná se o většinou život ohrožující onemocnění postihující především děti a adolescenty.
Původce: Bakterie Neisseria meningitidis, serotypy A,B,C a Y vyvolávají asi 95% meningokokových nákaz
Inkubační doba: 1-8 dní, přenos vzdušnou cestou, zdrojem je nemocný nebo nosič bakterie
Výskyt: v ČR hlavně serotyp B,C , epidemicky se vyskytuje v subsaharské Africe, Indii, Nepálu, Saudské Arábii
Průběh: Závažné formy se projevují jako meningokokový hnisavý zánět mozkových blan / kruté bolesti hlavy, vysoká horečka, zvracení,meningeální příznaky, porucha vědomí, křeče, krvácivé projevy, rozsáhlý opar/, meningokoková sepse / rozsáhlé krvácivé projevy, šok,multiorgánové selhání / , tzv. Waterhouse-Fridrichsenův syndrom /septický šok s rozsáhlým orgánovým krvácením především do nadledvinek či meningokokový zánět plic. Dalšími komplikacemi může být periferní cirkulační kolaps,gangrény akrálních částí končetin, nervovépostižení, zánět srdečního myokardu a perikardu. Smrtnost je až 20%. Diagnóza: Kultivační vyšetření krve, mozkomíšního moku, výtěr z krku.
Terapie: Širokospektrá antibiotika + podpůrná léčba. Prevence:
Očkování – konjugované vakcíny / Neisvac C, Menjugate, Menveo/, polysacharidové v. A+C
Žloutenka typu A
Zánětlivé onemocnění jater, které se přenáší fekálně-orální cestou mezi osobami v těsném kontaktu nebo prostřednictvím kontaminovaných protravin.
Původce: RNA pikornavirus
Výskyt: V ČR cca 1 tis. případů/rok, vysoký až epidemický výskyt v Africe a jv.Asii
Inkubační doba: 14-50dní
Průběh: Zvýšená teplota, únavnost, nechutenství, tlak v nadbřišku, někdy bolesti kloubů, vyrážka, žluté zabarvení sklér a kůže, tmavá moč či světlá stolice. Diagnóza:Vyšetření jaterních testů a protilátek.
Terapie: Dieta jaterní, klidový režim, léky podporující činnost jater.
Prevence: Očkování – samostatné vakcíny Avaxim, Havrix nebo kombinované i proti žloutence typu B /Twinrix/
Žloutenka typu B
Zánětlivé onemocnění jater, které se přenáší prostřednictvím krve, krevních derivátů nebo sexuálním stykem.
Původce: DNA hepadnavirus
Výskyt: V ČR cca 0,7% nosičů viru, hyperendemickými oblastmi jsou Dálný Východ,některé ostrovy jižního a západního Tichomoří, země tropické Afriky včetně Madagaskaru, amazonská oblast jižní Ameriky, sev. oblast Kanady, Aljaška a pobřežní oblasti Grónska. V těchto oblastech je až 20% obyvatel nosiči viru žloutenky typu B.
Inkubační doba: 50-180 dní
Průběh: Zvýšená teplota, únavnost, nechutenství, tlak v nadbřišku, někdy bolesti kloubů, vyrážka, žluté zabarvení sklér a kůže, tmavá moč či světlá stolice. Častou komplikací /až 10%/ je přechod do chronického stádia s možným přechodem do jaterní cirhózy či karcinomu jater.
Diagnóza: Jaterní testy, vyšetřením protilátek v krvi.
Terapie: Speciální léčba pomocí interferonů.
Prevence: Očkování – buď samostatně /vakcína Engerix/ nebo kombinovaná vakcína i proti žloutence typu A /Twinrix/
Břišní tyfus
Akutní horečnaté onemocnění vyskytující se zvláště v zemích s nízkým hygienickým standardem.
Původce : bakterie Salmonella typhi ( antigenní struktura 9,12,Vi,d), zdrojem je člověk
Výskyt: Asie, Afrika, Latinská Amerika, ročně onemocní cca 20 mil. lidí, cca ½ mil. na břšní tyfus zemře Inkubační doba: 1 – 3 týdny
Průběh: charakteristické je stupňovité narůstání horečky, která vrcholí koncem 1.týdne, pak v nezměněné hodnotě 40st. přetrvává další 2 týdny a ve 4.týdnu schodovitě klesá. Nemocný má bolesti hlavy, relat. zpomalenou srdeční akci, nízký krevní tlak, nechutenství, kvalitativní poruchu vědomí a povleklý jazyk. Jsou zvětšená játra a slezina. Asi u třetiny bývá vyrážka – tzv. tyfová rozeola. Komplikací může být krvácení z vředů,zánět kostí a žlučníku.
Diagnóza: izolace bakterie z krve, stolice, popř.moči, v 2. týdnu vyšetřením protilátek tzv. Widalovou reakcí Terapie: ATB / chloramfenikol, fluorochinolony, kotrimoxazol, ampicilin /
Prevence: očkování / Typhin Vi, Typherix /
Vzteklina ( rabies, lyssa )
Smrtelné onemocnění přenášené zvířaty nebezpečné t. č. zvláště pro cestovatele.
Původce: Neurotropní virus přítomný ve slinách vzteklých zvířat.
Inkubační doba: 1 týden – 1 rok, hlavní přenašeč je pes,liška, častý např. i u hmyzožravých netopýrů, koček, šakalů, kojotů,opic. K nákaze dochází při pokousání či poškrabání event. následné kontaminaci poraněné kůže slinami nemocného zvířete.
Výskyt: Východní Evropa / Rumunsko, Turecko, státy bývalého Sovětského svazu /, indický subkontinent, Čína, jv Asie, severní Afrika, Střední a Jižní Amerika. Ročně ve světě umírá cca 50 tisíc lidí na vzteklinu, z toho cca 3O tisíc v Indii.
Průběh: Neklid, teploty, následně nadměrné slinění, bolestivé spasmy hrtanu a polykacího svalstva vznikající i po malých podnětech, např. polknutí (hydrofobie). Smrt nastává udušením v důsledku obrny dýchacích svalů nebo generalizovaném záchvatu křečí.
Diagnóza: Klinické vyšetření s epidemiologickými údaji, vyšetření protilátek.
Terapie: Specifická terapie neexistuje, po poranění podáváme sérum a následně postexpoziční vakcinaci s nejistým účinkem.
Prevence: Cestovatelům do endemických oblastí rozhodně doporučeno očkování – vakcína Verorab či Rabipur. Po poranění je první pomocí vymýt ránu mýdlovou vodou.
Japonská encefalitida
Vysoce nebezpečné onemocnění přenášené komáry až se 30% smrtností.
Původce: Virus, rezervoár jsou prasata.
Inkubační doba: cca 14 dní.
Výskyt: jv Asie, Austrálie, vyšší výskyt je v zemědělských oblastech, rýžoviště
Průběh: Horečka, velké bolesti hlavy, obrny.
Diagnóza: Vyšetření protilátek.
Terapie: Specifická terapie neexistuje.
Prevence: Očkování – v. Ixiaro.
Cholera
Akutní průjmové onemocnění s četnými vodnatými stolicemi vedoucí neobvykle rychle k těžké dehydrataci.
Původce: bakterie Vibrio cholerae Výskyt: oblast indického subkontinentu, v jv Asii, tropické Africe a ve střední a Jižní Americe
Inkubační doba: několik hodin až 5 dnů Průběh: Velmi objemné a časté vodnaté stolice, život ohrožující je rychle vznikající dehydratce, šok.
Diagnóza:Kultivační vyšetření stolice.
Terapie: Velmi intenzivní rehydratační léčba, chemoterapeutika / tetracyklinové řady/.
Prevence: Očkování – vakcína Dukoral /připravený roztok užívaný per os/
Klíšťová meningoencefalitida
Jedná se o zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Řadíme ho mezi zoonózy tj. onemocnění přenášená zvířaty.
Původce: Arbovirus, rezervoárem nákazy jsou drobní savci, lišky, vysoká zvěř a přenašečem je klíště obecné. Člověk se nakazí po přisátí infikovaného klíštěte.
Inkubační doba: 7-14 dní
Výskyt: Nákaza má ohniskový charakter, vyskytuje se zejména v povodí řek, kde počet nakažených klíšťat může dosahovat až 5%.
Průběh: Nákaza může probíhat inaparentně, asymptomaticky, abortivní forma se projeví horečnatým chřipkovým onemocněním bez postižení CNS. Po týdnu dochází k spontánní úzdravě, u části nemocných se může po přechodném zlepšení objevit druhá fáze, opět se vzestupem teploty a již s typickým nálezem postižení CNS ve smyslu aseptické meningitidy /zánětu mozkových blan/, která je nejčastější u dětí, nebo meningoencefalitidy /zánětu mozku+mozk.blan/. U této formy jsou kromě meningeálních příznaků vyjádřeny příznaky postižení mozku, poruchy spánku, poruchy paměti, bývá snížená mimika, zpomalená řeč, třesy prstů, víček, jazyka, kvalitativní a kvantitativní poruchy vědomí, může dojít k postižení hlavových nervů ú obrna /. Encefalomyelitida je poměrně vzácná, objevují se chabé obrny, především pažního pletence, někdy až po poklesu horeček. Nejhorší prognózu má forma bulbocervikální, kdy v důsledku postižení prodloužené míchy a krčních segmentů míchy může dojít k selhání vitálních center , proto vyžaduje intenzivní péči často s umělou plicní ventilací. Cca u 1-2% bývá onemocnění smrtelné, až u 40% bývá po prodělaném onemocnění tzv. postencefalický syndrom, který se projevuje zvýšenou únavností, bolestmi hlavy, celkovou nevýkonností a depresivními stavy.
Diagóza: Klinický nález, provedením lumbální punkce s vyšetřením mozkomíšního moku, vyšetřením specifických protilátek IgM z krve a moku.
Terapie: Neexistuje specifická terapie, léčíme jen příznaky onemocnění.
Prevence: Kromě vhodného oděvu, repelentů a zamezení požívání nepasterizovaného mléka, existují očkovací látky FSME IMMUN a Encepur v dospělé i dětské verzi. Základní schéma je 3-dávkové a očkuje se již několik let celoročně.